Kontakt: 
Adresa: Strupčice č.p. 51, 431 14 Strupčice
E-mail: podatelna@obec-strupcice.cz
Web: www.obec-strupcice.cz
Tel.: +420 474 685 125
Osady:
Strupčice, Hošnice, Sušany, Okořín
Obec Strupčice
leží asi 8 km východně od Chomutova. Severně od obce se nachází dobývací prostor Lomu Vršany a na východě ji od Malého Března odděluje těleso rekultivované výsypky. Název vesnice je odvozen ze jména Stroupek ve významu ves lidí Stroupkových. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, ale podle archeologického výzkumu v lokalitě je doloženo, že okolí obce bylo osídleno již v pravěku více jak před 4 000 lety, i když se nedaří určit přesný okamžik, kdy obec vznikla. V okolí obce se nacházejí ložiska spraší, které se využívaly jako surovina pro výrobu cihel v místních cihelnách, jichž bylo v roce 1945 v provozu 22. Na západním okraji vesnice, poblíž dochovaných komínů, je dosud přístupná asi 10 m vysoká těžební stěna.
Turistické zajímavosti:
- Řada drobných památek byla do Strupčic přemístěna z vesnic, které na Chomutovsku zanikly v důsledku těžby uhlí. Kostel svatého Václava původem ze 14. století, přestavěný v roce 1780. Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře J. K. Vettera přemístěná z Tušimic. Socha svatého Václava z roku 1833 na návsi; na čtverhranném podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého a svatého Donáta, socha Panny Marie před kostelem z počátku 18. století z Prunéřova, smírčí kříž u vstupu do kostela přemístěný z Prunéřova, cyrilometodějský smírčí kříž z 16. století přemístěný z Vrchnic, pieta z roku 1718 vytesaná v černovické huti přemístěná od Kralup ke vstupu na hřbitov, pieta z roku 1741 od K. Weitzmanna přenesená z Milžany doprostřed malé návsi pod kostelem, sloup s Kristem, boží muka přemístěná na malou náves pod kostel, krucifix a socha svaté Anny. Asi 1 km severovýchodně od obce stojí na okraji těžebního prostoru Lomu Vršany dřevěná rozhledna Maják.
- Hošnice jsou v písemných pramenech uváděny poprvé v roce 1203 jako majetek oseckého kláštera. V polovině 19. století u Hošnic vznikl hnědouhelný důl Magdaléna založený J. Willfahrtem. Tři až pět horníků v něm v hloubce 20 m dobývalo z 2,2 m mocné sloje 100–150 t uhlí ročně. Důl později získala rodina Richterů a s jednou delší přestávkou byl v provozu až do přelomu 19. a 20. století. Ve vesnici stávala kaple svatého Víta z roku 1846. Na obdélnou loď navazoval užší trojboký presbytář. V průčelí členěném toskánskými pilastry stála hranolová věž s jehlancovou střechou s lucernou. Zbořena byla na počátku šedesátých let dvacátého století, ale památková ochrana byla zrušena dodatečně až v roce 2009. V místech u zaniklé kaple se dochovalo pískovcové sousoší svaté Anny Samotřetí v životní velikosti z roku 1716. Svatá Anna v něm v náručí drží děvčátko Pannu Marii a Krista (také jako dítě). Kromě něj na návsi stojí pískovcový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1861 od místního kameníka Dietze a na západním okraji vesnice sloup s ukřižovaným Kristem na volutovém podstavci s reliéfem Panny Marie z roku 1739. U cesty do Malého Března bývala socha svatého Jana Nepomuckého.
- První písemná zmínka o vesnici Sušany pochází z roku 1175. Od poloviny 19. století do jeho 60. až 70. let zde paní K. Woworskou byl otevřen hnědouhelný důl Antonín Alžběta, ve kterém se těžilo 100–150 t uhlí ročně. Mezi významné pamětihodnoti vesnice patří kostel svatého Marka původně ze 14. století a socha svatého Jana Nepomuckého s nabarveným povrchem z roku 1791.
- Okořín je v písemných pramenech poprvé zmiňován v letech 1316 a 1318 v majetku pána mosteckého hradu Hannuse de Okorzina. U vesnice bývaly dva poměrně velké hnědouhelné doly. Důl Běta založilo v roce 1918 Hnědouhelné těžařstvo ve Vrskmani a nacházel se mezi Okořínem a Pohlody. Uprostřed vesnice stávala kaple Panny Marie Bolestné z počátku 19. století. Západní průčelí členily toskánské pilastry a nad vchodem se zdvihala kamenná zvonice. Interiér byl zaklenutý plackovou klenbou. Zbořena byla na počátku šedesátých let 20. století. Na návsi tak zůstal pouze mariánský sloup z roku 1860.
