Vrskmaň

Kontakt:       

Adresa:  Vrskmaň č.p. 46, 431 15 Vrskmaň                                                 ​
E-mail:  vrskman@obce-cv.cz                                         
Web:      www.vrskman.cz
Tel.:       +420 474 684 486 

Osady:

Vrskmaň, Zaječice

Obec Vrskmaň 

leží asi 6 km severovýchodně od Chomutova na okraji těžebního prostoru Lomu Vršany.  Původ názvu vesnice je nejasný, i když existuje hypotéza o jeho odvození z německého příjmení Wurzman, pro které se však nedochovaly žádné doklady.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1417. Západně od vesnice byl od přelomu padesátých a šedesátých let 19. století do roku 1885 hnědouhelný důl Karel (též Bedřich). Čtyřicet až padesát horníků v něm těžilo necelé dva metry mocnou sloj uloženou v hloubce od 15 do 30 metrů. Celková produkce uhlí v dolu dosáhla 200 000 tun. Mezi Vrskmaní a Pohlody se nacházel menší důl Aurora otevřený na konci sedmdesátých let 19. století se 105 metrů hlubokou těžní šachtou. Jeho celková produkce byla asi 100 tisíc tun uhlí. V severní části obce se nachází geopark s ukázkami severočeských hornin.

Turistické zajímavosti:

• Na návsi Vrskmaně stávala novogotická kaple z roku 1898 postavená na místě starší barokní kaple z roku 1776. Její vybavení pocházelo z doby na přelomu 19. a 20. století a presbytář byl vyzdoben zlidovělými barokními malbami svatých patronů. Zbořena byla mezi lety 1972 a 1974. Dochovaná socha svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1886 a sloup se sochou Panny Marie na jižním okraji návsi z roku 1887. U křižovatky před domem čp. 4 byly umístěny tři smírčí kříže a velký barokní kříž s plastikou Krista z roku 1731, které byly spolu se sochou svatého Jana Nepomuckého na návsi přemístěné ze zaniklých Kyjic. Smírčí kříž, který stával u vodárny, se ztratil.
• První písemná zmínka o vesnici Zaječice pochází z roku 1281. U vesnice se nacházela tzv. Karolinská studna, ve které byly jímány dva minerální prameny (železitý a sirnatý), jejichž voda se používala ke koupelím v malých lázních. V důsledku dolování hnědouhelného ložiska u Otvic však v 70. letech 19. století oba prameny vyschly. Od poloviny do 70. let 19. století zde také fungoval hnědouhlený důl Marie Pomocná, kde se ročně těžilo asi 8000 tun uhlí.