Navigace

Obsah

Hora Svatého Šebestiána  


                                                            

Kontakt:      tel.: +420 474 695 121                                      Osady: Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves
                     č.p. 3, 431 82 Hora Sv. Šebestiána
                     e-mail: obec.sebestian@volny.cz  
                     web: www.sebestian.cz

Hora Svatého Šebestiána se nachází v Krušných horách třináct kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 840 metrů. Založena byla pravděpodobně v první polovině šestnáctého století jako horní město na chomutovském panství. Roku 1597 ji císař Rudolf II povýšil na královské horní město. Těžily se zde zejména rudy stříbra, mědi a cínu. K významnému rozkvětu došlo v poslední třetině devatenáctého století v souvislosti s rozvojem obchodu se Saskem. Název vesnice vznikl spojením výrazu hory (doly) a jména světce, které mělo upomínat na zakladatele Šebestiána z Veitmile. Od konce 19. století se severozápadně od města těžila rašelina, ve městě začala také působit košíkářská škola a vznikla zde dvě muzea, která se věnovala dějinám zpracování rašeliny a košíkářství. Období po druhé světové válce se odehrálo ve znamení devastace.

Pamětihodnosti:
V parku na náměstí stojí barokní sloup se sochou Dobrého pastýře z roku 1715. Původně stál v obci Rusová, která zanikla při stavbě vodní nádrže Přísečnice. 
Budova bývalé radnice a soudu byla postavena v empírovém slohu kolem roku 1800. Nad portálem je umístěn městský znak.
Ve východní polovině náměstí stával pseudorománský kostel svatého Šebestiána z let 1873 - 1876, který byl zbořen 15. března 1967. Severně od něj stál mariánský sloup ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Na severním okraji města stojí u silnice do Bezručova údolí poškozený sloup Nejsvětější Trojice z roku 1908, který je kopií staršího barokního díla.
Přírodní rezervace Praměniště Chomutovky, která je součástí Schreiberova rašeliniště

Nová Ves - stála na křižovatce cest z Chomutova a z Kadaně do Saska.Patnácté a šestnácté století bylo hlavním obdobím rozvoje hornictví. Dobývalo se zde zejména stříbro, ale také měď, olovo a cín. Nejvýznamnějším dolem bylo Císařské pásmo (Kaiserzug) se stejnojmennou dědičnou štolou na východním úbočí Novoveského vrchu. Průběh štoly je na povrchu patrný jako pásmo hald a pinek. V jižní části vesnice se nacházel důležitý důl Svatý kříž a na jejím severním konci byla u mlýna štola Leonard znovuotevřená v roce 1818. Nad soutokem Šebestiánky a Prunéřovského potoka ústila štola Svatá Trojice.